Penzijní připojištění

Nejen v České republice, ale také již v Americe chtějí, aby zaměstnanci odcházeli do důchodu ve svých sedmdesáti letech. Organizace sdružující firmy s 16 miliony zaměstnanci toto řešení navhrly zákonodárcům.

Šéfové největších amerických společností mají dojem, že by měl Kongres zvýšit věkovou hranici pro nárok na státní podporu ve stáří. V opačném případě stát nebude schopen dlouhodobě dostát svým závazkům.

Členové lobbistické organizace Business Roundtable (BRT), sdružující firmy s 16 miliony zaměstnanci, doporučili zákonodárcům zvýšit hranici pro čerpání zdravotního pojištění a sociálních dávek z programů Social Security a Medicare ze současných 67 let na 70 let. Navrhují také zvláštní zacházení s bohatšími důchodci.

Návrhy organizace ve Washingtonu pravděpodobně narazí, stejně jako se to stalo plánu Simpson-Bowlesovy komise, ustavené v roce 2010 prezidentem Barackem Obamou s cílem zmírnit chronické zadlužení Spojených států. Komise doporučila zvýšit důchodovou hranici na 69 let.

Korporace navrhují, aby byla zvyšována postupně pro lidi, kterým je dnes 55 a méně. Američané tak mají dostat čas na přizpůsobení se.

BRT se domnívá, že tím ušetří značné sumy peněz. Starší pracovníci budou mít navíc přístup k dotované lékařské péči skrze nově schválený zákon známý pod pojmem Obamacare, který vstoupí v platnost v roce 2014.

Podle zástupců BRT má tato výzva donutit Washington v probíhající debatě o budoucnosti amerických veřejných financí přezkoumat všechny aspekty a složky státního rozpočtu, zejména mandatorní výdaje. Ty jsou prý rostoucí měrou neudržitelně vysoké.

Banka Morgan Stanley nedávno vydala zprávu k dluhové krizi, v níž tvrdí, že většina vlád rozvinutého světa je v podstatě jen krůček od platební neschopnosti. Analytici banky pro jednoduchost načrtávají analogii mezi státem a firmou.

Na místě aktiv v rozvaze figuruje diskontovaná hodnota budoucích daňových příjmů, hotovost, podíly ve státních podnicích a hmotné statky (budovy, zařízení, atd.). Na místě pasiv jsou dluhy (dluhopisy) a čistá současná hodnota budoucích mandatorních výdajů (penze, výdaje na zdravotnictví).

Daně lze zvýšit a výdaje zredukovat, podle Morgan Stanley je ale rozdíl mezi aktivy a pasivy tak velký (800 - 1000 % HDP v případě USA), že situace je beznadějná.