Penzijní připojištění

Současní důchodci si za své penze už nikde nekoupí tolik co dnes. Vláda penzistům kvůli úsporným opatřením přibrzdí růst důchodů a ušetří na tom za tři roky 48 miliard korun. Ve skutečnosti to bude ještě víc. Důchodce s průměrnou penzí (dnes 10,5 tisíce korun měsíčně), tak podle propočtů ministerstva práce v příštích třech letech odevzdá 1,5 své penze na oltář úspor. Jsou to peníze, které by dostal, kdyby k přibrzdění valorizace nedošlo.

Růst důchodů až dosud kopíroval inflaci a ze třetiny i nárůst životní úrovně pracujících (měřeno růstem reálné mzdy). Valorizace v letech 2013 až 2015 nově pokryje inflaci jen ze třetiny.

Důchodci, kteří nemají úspory a žijí od důchodu k důchodu, se tak budou muset mírně omezit v útratách. Podle ministerstva jen malá část z nich spadne pod hranici, kdy získají nárok na zvláštní dávky pro chudé.

Náklady na důchody však díky tomuto manévru sníží stát trvale. Ušetří na všech, kteří zpomalenou valorizaci alespoň rok zažijí. I když se pak pravidelný růst penzí vrátí do starých kolejí, 2,3 milionu starobních důchodců se navýšení bude počítat z přibrzděného základu.

Zpoždění za inflací, které naberou v letech 2013 až 2015, už nebudou mít šanci nikdy dohnat. Vláda totiž loni zrušila možnost navýšit důchody mimořádně, na základě jejího uvážení. Tento fakt příštím vládám v rozpočtech uleví, ministerstvo nevyčíslilo, jak moc.

I přes zpomalení růstu penzí bude nadále důchodový účet v minusu, příští rok bude rozdíl od příjmů z pojistného činit 60 miliard korun, letos má být bilance o deset miliard lepší. Snížení růstu důchodů, byť dočasné, je jen ochutnávka toho, k čemu budou muset vlády sáhnout v horizontu příštích padesáti let.