Penzijní připojištění

Nejvyšší státní důchod je nyní v Česku vyplácený jedinému důchodci, který měsíčně pobírá 95 tisíc korun. Nejnižší penzi, a to ve výši tři tisíce korun měsíčně, má přes tři tisíce důchodců. Nadprůměrnou penzi, tedy vyšší než 10,5 tisíce korun, má v Česku přes 630 tisíc lidí. Rozdíly mezi chudými a bohatými penzisty se prohlubují.

S penzí jsou na tom v Česku lépe muži než ženy. Zatímco průměrný český důchodce dostává 11 672 korun, žena-důchodkyně jen 9 537 a průměrná česká penze dosahuje 10 511 korun. Na jednoho důchodce teď přispívají do průběžného státního důchodového systému zhruba dva pracující, přesněji 2,17 poplatníků, což je stejné jako loni.

Od letošního 30. září se budou nově přiznané důchody vypočítávat podle nových pravidel. Tato novinka, kterou přináší malá penzijní reforma, se postupně dotkne většiny budoucích důchodců a rozdíly v penzích se ještě víc prohloubí. Změny se nedotknou ani těch, kteří již penzi pobírají, nebo jim bude důchod přiznán před 30. zářím 2011.

Komu ale bude důchod přiznán od 30. září a má hrubý příjmem v rozpětí 10 886 korun až 33 965 korun, změnu finančně pocítí. Podle nových pravidel bude nově přiznaný důchod u těchto příjmových skupin o víc než stokorunu nižší než za stávajících podmínek.

Například zaměstnanec s hrubou mzdou 20 tisíc korun měsíčně, který odejde do penze po 40 letech důchodového pojištění, dostane podle propočtů MPSV po 30. září 2011 penzi ve výši 10 347 korun, což je o 103 koruny méně, než by dostal nyní.

MPSV však slibuje, že tento propad by měla dorovnat valorizace penzí. "Ta bývá mezi 300 až 400 korunami ročně. Reálný pokles příjmu bude tedy minimální," říká Petr Sulek.

Naopak vyšší důchod až o několik set i tisíc korun dostanou noví penzisté, kteří si během produktivního života vydělávali 34 tisíce korun hrubého a víc. Vůči těmto lidem, kteří vložili do důchodové kasy mnohem víc peněz než lidé s nízkými příjmy, byl totiž stávající český důchodový systém podle verdiktu Ústavního soudu nespravedlivý. V novém propočtu penzí se proto u vysoce příjmových skupin lidí začne víc zohledňovat jejich zásluhovost.